Sídlo

Chatrč

Za jednoho letního dne plného slunce se dvě dívky Renda a Erika rozhodly, že se podívají do domu v blízkém lese.Nešlo ani o dům jako spíše o zchátralou chatku, ve které byla brutální vraždou zabita stařenka, od té doby se o tom místě říká, že tam prý každou noc straší duch té mrtvé ženy a chce pomstu.

"Tak půjdeme tam dneska, že jo Eriko?"ptá se trošku výhružně Renda, která už se nemůže dočkat, až v chatce spolu se svoji nejlepší přítelkyní přespí a všem jejím spolužákům dokáže, že jsou to jen hloupé povídačky.

"No, když já nevím, jestli bychom to měly dělat.Je to nebezpečné a může se nám při tom něco stát."při této odpovědi se dívka hluboce zamyslí.

"Ale houby nic se nám nestane ti říkám, že strašidla neexistují, tak si to koukej zapamatovat!"

"Dobře, teda půjdu, ale stejně mám z toho husí kůži…"

Dívky si sbalí potřebné věci a když odbije na věžních hodinách 18:00 hodina, vypraví se na cestu.Chata se nachází v nedalekém lese asi 3 km od vesnice, ve které dívky žijí.V 18:30 jsou na místě.Otevřou dveře a vstoupí do místnosti plné prachu.

"Hele Rendo já z toho nemám vůbec dobrej pocit, měly bychom se zase otočit a jít zpátky a to dost rychle."

"Kecy neblbni, když už jsme tady, tak se tady uložíme ke spánku ne?"odfrkne si

"Fajn, ale slib, že to přežijeme…"

"Jasně, že jo ty hloupá neblbni, proč bychom jako neměly?"

"No vždycky se může něco přihodit jako třeba…nevím no radši nad tím nebudu vůbec uvažovat."

Konečně Renda přesvědčí Eriku k přenocování a společně si rozloží spacáky a dají si večeři z domova.Mezitím se venku začíná dělat bouřka…první kapka spadla na okno, za ní druhá, třetí…rozpršelo se.

"Vidíš Rendo, tohle počasí není vůbec dobrý znamení…neměly jsme sem vůbec chodit já chci pryč!"až hysterickým tónem hlasu.

"Už to nejde…prší.To by se ti chtělo v dešti?Co říkáš tomu, kdybychom si zahrály karty?Aspoň přijdeš na jiný myšlenky."nabídne přátelsky Renda Erice.

"Dobře, ale i tak chci domů…"začíná hrát.

Dívky hrají karty až do 20:00 hodin ani jim to nepřišlo, že hrály tak dlouho, dokonce ani hromy bouřky je nedonutily odvrátit zrak od hry.

"Tak co, jak tě to bavilo Eriko?"

"Šlo to, hele už je osm hodin, měly bychom si jít lehnout, stejně je venku tma, když je ta bouřka."

"No tak, to musíš furt být taková nudná?"

"Já nejsem nudná jenom opatrná…narozdíl od tebe."oboří se Erika, protože už ji nebaví, jak na ni Renda pořád slovně útočí.

"Fajn, takže si teda lehneme co ty na to?Ale ještě předtím, bychom se mohly podívat na půdu chatrče…"

"Ne tam mě vážně nedostaneš, nevíš co tam může být…"

"Pojď, budeme nahoře spolu, takže se nic zlého nemůže stát…slibiju"

"Když jsi mi to i slíbila, tak tedy půjdu, furt je to lepší, než být tady dole sama."

Dívky vyjdou staré strmé dřevěné schody vedoucí na půdu a vstoupí na půdu plnou zaprášených nepotřebných krámů.

"Půjdeme ještě dál, že ano Eriko?"

"Nevím, radši ne, myslím to naprosto vážně…NE!"při téhle větě si lehce dupne nohou.

"To teda JO pojď!!!"dupne si stejně jako Erika, ale o něco víc a prkna pod jejími nohami praskla.

Renda padá z půdy dolů a křičí.Dopadne na zem a zlomí si pravou nohu.Erika běží ihned po schodišti za ní.

"Nestalo se ti nic?"

"No myslím, že mám zlomenou pravou nohu.Bude lepší, když tady přespíme, jak jsme měly v plánu a zítra půjdeme domů.Teďka bychom se akorát tak ztratily v lese."

"Konečně něco rozumného…naprosto souhlasím.Stejně prší."

Z podlahy na stropě začne padat prach a jde slyšet kroky.Slyší to i dívky…

"Hele Rendo vidíš to…ten prach a slyšíš ty kroky?Já mám strach."

"Já to taky vidím a slyším.Strach už mám taky, ale ty narozdíl ode mě můžeš utíkat."

"Co myslíš, že to je?"

"Hm to nevím…"zašeptá Renda.

Kroky jde slyšet čím dál tím víc a prach padá ze stropu kousek od vchodu na půdu.Za několik málo okamžiků se pod strmými schody vedoucími na půdu objeví duch mrtvé ženy.I když je průhledný je na něm poznat, že má na sobě krev a velice naštvaný výraz ve tváři.

"Duch, rychle utíkej Eriko!!!"zakřičí Renda.

"Ale co ty nemůžu tě tu jenom tak nechat!!!"

"Můžeš udělej to pro mě, aspoň ty se zachraň, když máš tu možnost!"

"Sbohem Rendo měla jsem tě ráda…"

Erika vyběhne ze dveří, ale duch se jen křivě podívá na Rendu a dál letí za Erikou, která míří někam do lesa.Renda se jenom dívá, jak její nejlepší kamarádka mizí ve tmě lesa a duch letí za ní.

"Eriko pozor, ten duch letí za tebou!!!!!"zakřičí Renda, ale Erika už je příliš daleko na to, aby ji slyšela.

Renda upadne do bezvědomí a probudí se až ráno.Chvíli ji trvá než se zorientuje co se tu včera v noci stalo.

"Erika!!!!"vykřikne jako první věc.

Chce vstát, ale nejde jí to … má přeci zlomenou nohu, takže se doplazí k otevřeným dveřím vezme do ruky nejbližší klacek a pokusí se s jeho pomocí vstát na levou nohu.Povedlo se jí.Vyjde ven z chatrče a rozhlíží se, kde je Erika, ale nikde ji nevidí.Rozhodne se chatrč i s tou její nohou obejít.Na opačné straně uvidí svoji nejlepší kamarádku Eriku mrtvou… podříznutou pod krkem.Všude kolem ní byla krev.Renda se rozbrečela, ale řekla si, že se musí co nejdříve dostat do vesnice.Za asi hodinu došla do vesnice a vše oznámila lidem.Ti ji zavezli do nemocnice a sami se vydali k chatrči, když uviděli Eriku, jak tam bezvládně leží a kolem ní krev vzpomněli si, jak zemřela žena…majitelka chatrče.Byla podříznutá, stejně jako Erika.Dospěli k názoru, že musí chatrč spálit.Jak rozhodli, tak také udělali.Za několik týdnů byla Renda fyzicky v pořádku, ale vina, že za smrt své nejlepší kamarádky může ona, ji děsila až do konce života.